Před několika týdny jsem si s kamarádem povídal o možnostech
využití nových technologií pro reklamní účely. Téma, které člověka fascinuje a
děsí zároveň. Vzpomínali jsme na sci-fi snímek Minority Report od Stevena
Spielberga, ve kterém je docela přesvědčivě nastíněna vize tohoto oboru v budoucnosti
(a nejen jeho když přemýšlím o dotykových telefonech a tabletech). Reklamy filmové
budoucnosti jsou interaktivní, přímo vstupují do našeho života, oslovují nás
jménem a svůj obsah upravují podle informací, které o nás vygenerují. Podle
posledního vývoje se zdá, že Spielbergův tým odvedl v predikci let
budoucích dobrou práci. Já jsem si vzpomněl na reportáž, která byla o testování
nové technologie pro venkovní reklamy. Představte si, že čekáte na tramvajové
zastávce. V bocích budky je umístěn reklamní plakát nebo obrazovka
přehrávající reklamní video. Zatím známá věc. Rozdíl spočívá v tom, že
reklamní „vitrína“ zachycuje, kdo se zrovna pohybuje v její blízkosti. Za
pomocí kamery nasnímá váš obličej a pošle ho počítači ke zpracování. Ten následně
určí, jestli jste žena nebo muž a kolik vám je přibližně let. Dvě kategorie, na
jejichž základě vyhodnotí, která reklama je zrovna pro vás nejvhodnější. Ženě
kolem dvaceti let nahodí například prezentaci módní značky, čtyřicetiletému
muži pak zobrazí spíše reklamu automobilky.
Zatímco tato metoda je stále ve fázi testování a k jejímu širšímu
využití bude potřeba vyřešit řadu etických otázek, můj kamarád mě informoval o
jiné novince na reklamním poli, která také jakoby vypadla z nějakého futuristického
filmu. Názorná ukázka je někdy lepší než tisíc slov, takže vzal svůj smartphone
a notebook, na kterém otevřel obrázek s klasickou tištěnou reklamou. Na telefonu
si pak zapnul aplikaci, která snímala jako klasická kamera, zaměřil s ní na
obrázek a na dotykovém displeji stiskl ikonu. Reklama se v tu chvíli na obrazovce
telefonu rozpohybovala 3D grafikou – jakoby se plocha reklamního letáku pokryla
vrstvou nových barev, textů a obrázků. Grafika přitom ale stále reagovala na
pohyby ruky, ve které svůj telefon třímal. Úžasné, zábavné, pomyslel jsem si.
Takto jsem se poprvé setkal s Augmented
reality neboli rozšířenou realitou.
Označení rozšířená realita je užíváno, protože snímaný reálný obraz je
doplňován nějakým umělým objektem. Pokud si vezmeme výše uvedený příklad, reálným
obrazem je tištěná reklama a umělým objektem je veškerá grafika, která se na snímaném
obrazu reklamy rozpohybuje. Za pomocí této technologie můžeme do snímaného
obrazu vložit text, 2D nebo 3D objekty, obrázky, filmové klipy, či zvuky. K jejich
správnému zobrazení je potřeba speciální aplikace, která „spouštějící obraz“ detekuje.
Podstatné pak je, že se vkládání odehrává v reálném čase. Pro ještě lepší
představu si vzpomeňte, jakým způsobem viděl Terminátor nebo o něco současnější
hrdina Iron Man (ovšem pokud byl ve svém obleku). Jejich vidění okolního světa doplňovaly
další informace, v případě Terminátora pomáhaly vzít na mušku Sarah
Connorovou, Iron Manovi pomáhaly třeba s letovými vzdálenostmi.
Nabízí se otázka, jaká je souvislost mezi rozšířenou realitou a tou
virtuální. Něco mají společné, oba typy reality se zabývají vytvářením 3D
modelů a jejich interakcí s člověkem. V případě virtuální reality je však
vytvářen celý umělý, modelovaný svět, který nahrazuje ten okolní, reálný. Rozšířená
realita stále pracuje s obrazem skutečného světa, modelovaný objekt se do něho
jen vkládá.
Aplikace rozšířené reality není zas takovou novinkou, jak by se mohlo
zdát. O jejím využití pro reklamní účely najdete články již několik let staré.
Její počátky jdou ještě mnohem dál, ale teprve v současnosti si s vývojem
dalších technologií vydobývá své místo na slunci. Velkou roli v tom hrají chytré
telefony a tablety, které v dnešní době dokáží to samé, co kamera
připojená k počítači umožňující výkonné 3D zobrazení. Svoji realitu
si už tak můžeme „rozšířit“ velice snadno – vždy když u sebe máme svůj smartphone
nebo tablet. Tato zařízení navíc při zobrazení rozšířené reality využívají další
své funkce, nejčastěji GPS, digitální kompas a připojení k Internetu (jak
dlouho vám pak vydrží baterka, je věc druhá).
V současnosti se prvky rozšířené reality využívají nejviditelněji pro
marketingové účely. Letos ji například integroval do své valentýnské kampaně kavárenský
řetězec Starbucks.
Tic Tac pak přišel s poměrně komplexní kampaní nazvanou „Shake It Up“. S aplikací
Tic Tac Viewer se teď můžete u prohlížení firemních inzerátů i docela dobře
pobavit. Například reklamní sdělení oznamující, že „většina Američanů stráví
třináct let svého života sledováním televize“, vám spustí prezentaci o tom, co všechno
se dá za třináct let stihnout.
V našich končinách si s rozšířenou realitou pohrávají
například spřízněná vydavatelství BURDA Media 2000 a BURDA Praha. Jejich
aplikace BLive vám umožňuje vidět skrytý obsah na vybraných stránkách časopisů
jako je Elle, Maxim, Apetit nebo Marianne. V případě kulinářského časopisu
Apetit si tak můžete na videu přehrát, jakým způsobem fungují speciální „loupací rukavice“.
Možnosti využití rozšířené reality jsou samozřejmě mnohem širší, než je
reklama a marketing. Další velkou oblastí je zábavní a především herní průmysl –
obory, které neustále hledají nové cesty, jak nás pobavit a překvapit. Nabízí
se také mnohem praktičtější a sofistikovanější způsoby uplatnění, například
jako navigace, informační zdroj pro turisty nebo návštěvníky galerií nebo třeba
jako osobní překladač.
Metoda rozšířené reality je v současnosti ve fázi hledání všech
svých možností. Mnoho lidí v ní může vidět jen novou hračku pro dospělé, která
nás jistě rychle omrzí. Já bych si spíš ale vsadil na to, že rozšířená realita se
stane nedílnou součástí našich budoucích životů a dokonce možná způsobí i menší
revoluci. Dokladem může být i fakt, že společnost Google aktuálně vyvíjí nový
typ brýlí, které jsou právě na funkci rozšířené reality založeny. I když vývojáři
od Googlu budou potřebovat ještě nějaký ten pátek na další testování,
společnost již vypustila propagační video, ze kterého můžete snadno získat
představu o tom, jak asi bude jeden takový den s jejich brýlemi na nose
vypadat.
Snad vychytají všechny mouchy, aby nám jejich supermoderní brýle
neudělaly spíš medvědí službu.
Pavel Šafin
Zdroje:
- http://www.pixel.cz/pdf/184-47-augmented-reality.pdf
- http://www.palmserver.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=9605
- http://www.tyinternety.cz/mobilne/budoucnosti-od-googlu-se-blizi-6512
- http://www.dashe.com/blog/augmented-reality/augmenting-the-reality-of-learning
No comments:
Post a Comment