Hudební průmysl se dlouhodobě potácí ode
zdi ke zdi, slepě tápe, a každou pomocnou ruku přijímá až s několikaletým
zpožděním. Primárním problémem již není pouze muziku prodat, ale udělat ji pro
posluchače dostatečně atraktivní. K datům s koncovkou mp3 si totiž člověk
buduje vztah poněkud hůře než k fyzickému nosiči.
Samotní hudební tvůrci jsou
si samozřejmě tohoto stavu vědomi, a tak se snaží kromě pár skladeb přijít s nějakou přidanou hodnotou, často v podobě
transmediálního zážitku. Z minulosti lze vzpomenout hned několik
interpretů, kteří se vydali touto cestou. Anglický The Streets poskytl
exkluzivní singly ze svého posledního alba Computers and Blues (2011)
prostřednictvím aplikace pro chytré telefony. Posluchačům se hudba zpřístupnila
pouze když oskenovali čárový kód z konkrétního vydání novin či předem dané
značky polévek v konzervě. Těsně před vydáním alba na youtube uveřejnil i
"interaktivní" video, ve kterém měl člověk možnost ovlivnit jak
proběhne den Mika Skinnera.
Podobná lákadla jsou dnes již celkem
běžná, zapojení posluchače do hry, případně i procesu tvorby využívá mnoho
hudebníků. Jedním z průkopníků využívání transmediálních postupů v hudbě je
Trent Reznor z Nine Inch Nails. Album Year Zero (2007) je z tohoto pohledu
přímo ukázkové. Reznor bez vědomí svého labelu (!) rozehrál s posluchači tzv.
alternate reality game (ARG). První indicií byla webová adresa, kterou měl
natištěnou na triku během jednoho z koncertů. Skrz ní se posluchačům otevřela
hra v celé své kráse - vzájemně prolinkované webové prezentace s příběhem,
který významně rozšiřuje lyrickou složku alba. Kromě virtuálního přídavku na
posluchače v reálném světě čekala ještě řada dalších indicií rozšiřující příběh
- "zapomenuté" flashdisky na záchodech a v backstagích s nevydanými
skladbami a video materiálem, spektrogramy skladeb. To vše skrývalo mnoho
informací, vodítek a napomohlo ke složení celé skládačky Year Zero.
Jiný koncept transmediálního zážitku
představila na podzim Björk, kterou není třeba nějak podrobně představovat.
Excentrická islandská zpěvačka a multiinstrumentalistka je již řadu let obrazem
toho, jak dělat věci jinak. Žádná dvě její alba nezní stejně a boření hranic
mezi žánry je její druhá přirozenost. S posledním albem Biophilia se ale
pustila i do jí dosud nezmapovaných vod. Vydáním alba 10. října 2011 totiž
teprve vše začalo.
Album vyšlo jako cd a samozřejmě i jako
digitální release. Současně se do oběhu dostal ještě soubor deseti aplikací pro
iPhone a iPad. Björk totiž měla ambice vytvořit album, které by bylo zároveň
výukovým nástrojem. A vyučovat se mají především, jak již název napovídá,
přírodní vědy, ale dojde i na exkurz do světa hudební (ne)teorie. Každá z
deseti aplikací reprezentuje jednu z deseti skladeb alba. Není ovšem vytvořena
jako pouhý doplněk. Naopak, jde o plnohodnoutou součást Biophilie, která
hudební složku doplňuje o výukové minihry, texty písní, eseje o hudbě, a
možnost přetvořit skladby Biophilie dle libosti. Navíc, v konkrétní termíny po
vydání desky se aplikace samy rozšiřovaly o nový obsah.
Jako příklad interaktivního zpracování
poslouží aplikace pro skladbu Virus. Posluchač dostane kontrolu nad buňkami a
viry. Pokud obrazovku vyčistí, zachrání buňku, ale skladba se zastaví. Naopak,
pokud nechá viry buňku napadnout, sám hru prohraje, ale dočká se sloky navíc,
která příběh dokončí.
Koncertní realizace je pak závěrečnou
kapitolou projektu Biophilia. Každý sál je upraven přímo potřeby Björk a jejích
spoluhráčů. Dává tak vyniknout všem vizualizacím, které jsou vytvářeny
prostřednictvím aplikací v reálném čase. Středem pozornosti jsou však speciální
hudební nástroje, jejichž prostřednictvím Björk zdůrazňuje koncept desky - snoubení
přírody a technologií. Skladba zahraná na teslův transformátor, či gravitační
harfu působí monumentálně. Každému koncertu předchází ještě výstava, na které
mají návštěvnici možnost si nástroje a jednotlivé aplikace prohlédnout.
Projekt takového formátu samozřejmě
nezvládne připravit člověk sám. Přestože se v hudebním světě autoři čím dál
častěji drží DIY filozofie, pracovalo pod dohledem Björk hned několik týmů,
které se ale samozřejmě podřídily její vizi. Tvorbu aplikací si pak vzal na
starost Scott Snibbe. Nahrávání alba Biophilia financovala zpěvačka z peněz,
které utržila za desku předešlou. Výrobu speciálních hudebních nástrojů pokryla
suma z Polar Music Prize. Vývoj aplikací, patrně nejdůležitější části celého
"balíčku", pak proběhl bez toho, aby do něj na počátku vstoupil
nějaký kapitál. Zpěvačka se jednoduše dohodla s týmem programátorů a designérů,
že si jakýkoliv výtěžek z prodeje aplikací rozdělí 50/50.
Přijetí projektu Biophilia se poměrně dost lišila. Na
jednu stranu je v recenzích kritizováno album z důvodu příliš minimalistické
produkce - desku prý tvoří spíše hudební kostry, než hotové skladby. Na stranu
druhou však Biophilia není jen album. Ti recenzenti, kteří měli možnost si
desku poslechnout v kontextu s aplikacemi a případně i shlédnout živé
provedení, byli naopak unešeni komplexností zážitku.
Biophilia jakožto "app album" je rozhodně zajímavou cestou k oslovení posluchačů. Je ale otázkou, kdy a zda vůbec půjde
ve šlépějích Björk někdo další. Vzhledem k tomu, že chytrý telefon však dnes vlastní skoro každý, mohli bychom se v budoucnu setkávat s hudbou s "přidanou hodnotou" častěji.
Zdroje:
ABEBE, Nitsuh. Björk’s Big Bang. New York Entertaintment [online]. 2012 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://nymag.com/arts/popmusic/profiles/bjork-2012-3/
Bjork's 'Biophilia' Apps: Is This The Model For The Future Of Music?. The Huffington Post [online]. 2011 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://www.huffingtonpost.com/2011/10/12/bjork-biophilia-app_n_1007033.html
SHAMOON, Evan. Recording 3.0: Is Björk's Biophilia app-album the future of music?. Tabtimes [online]. 2012 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://tabtimes.com/feature/music-entertainment/2012/01/13/recording-30-bj-rks-biophilia-app-album-future-music
STERRITT, Laura. A Transmedia Look at the Biophilia Live Tour and Education Series. Transchordian [online]. 2012 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://www.transchordian.com/2012/02/a-transmedia-look-at-the-biophilia-live-tour-and-education-series/
Year Zero Research. The Nine Inch Nails Wiki [online]. 2010 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://www.ninwiki.com/Year_Zero_Research
No comments:
Post a Comment